Co je ex libris?

(Zdroj: Jindřich Marco, O grafice, vydala Mladá fronta v Praze roku 1981, vydání první.)

Ex libris znamená v latině "z knih". Tím je vlastně řečeno vše, je to majetnická značka v knihách, kde má být nalepena uvnitř desek v levém horním rohu, nebo uprostřed.

Má být, ale nebývá. Je paradox, že jen velmi nepatrná část v současné době vznikajících ex libris, snad ani ne celé jedno procento, se ocitne tam, kde má být, tedy v knihách. Příčinou je sběratelství. Je  to sběratelství velmi rozmohlé, stále se šířící a vskutku zcela mezinárodní.

Ex libris je velmi starého původu. Snad již v době gotické, kdy knihy byly vlastně jen cennými rukopisy a každá z nich představovala pěkné jmění, se vyskytovali jedinci, kteří si knihy půjčovali a když je měli vrátit, tak na to jaksi pozapoměli, nebo prohlašovali, že si nikdy nic nevypůjčili. Majetnická značka měla hlásat do světa, že kniha je toho a toho majitele a nikoho jiného. Nu, a protože podobných chytráků, kteří si stavějí pěkné knihovny z vypůjčených knih, je podnes dost, zachovala se nám ex libris šťastně až po naše dny. Ale nechme žerty stranou, tak docela to ovšem nebylo.

Knihovníci znají výraz "majetnický vpisek". Bývala to poznámka o majitelství knihy, psaná samozřejmě ručně jako prostý podpis, jindy podpis s datem a v modernější době podpis ve formě razítka. Ex libris vznikla skutečně z tohoto popudu. Většinou tak, že majitel kdysi dávno, kdy každá kniha byla tak drahá, že si ji mohl dovolit vlastnit jen velmi majetný jedinec, vlepil do knihy svůj znak. Protože takových malých listů papíru se svým znakem a brzo nato i svým jménem potřeboval více, vyplatilo se mu objednat tuto práci u umělce - grafika a tak grafickou cestou snadno rozmnožit, co by se muselo jinak pracně ručně malovat. A nebyli to vždy jen malí umělci, kteří se takové práce podjali. Albrecht Dürer, Lucas Cranach, Jost Amman, Egidius Sadeler a mnoho jiných v době staré, a nyní často nejlepší umělci grafikové. Ti všichni nepovažovali za nedůstojné svého umění se k ex libris snížit.

Již proto všechno je ex libris malým grafickým listem. Vznikalo všemi technikami, které grafika zná, nejstarší dokonce v dřevořezu, později na dlouho v technice mědirytu a leptu a v současnosti je snad nejoblíbenější technikou ex libris litografie. Ex libris mívá obrazově vztah k povolání, vzdělání a zálibám svého majitele. Grafik přihlíží k tomu, že ex libris je osobní záležitostí a podřizuje se často přáním objednatele, ne vždy ku prospěchu věci. Když tak nečiní, jedná se vlastně o volnou grafiku, což po umělecké stránce bývá nejlepší. To však není nejen v ex libris, ale i ve "velkém" umění železným pravidlem, vždyť právě leckteré "velké" umění vzniklo na přímou objednávku. Skutečný umělec zvládne každý úkol, i když někdy s menším osobním zaujetím. V praxi projeví objednavatel grafikovi nějaké to přání, které se snaží grafik respektovat. To bývá však jen rámcové řešení, protože náměty ex libris jsou tak pestré, jak je si jen možno představit. Také velikost není dána nějakou světovou normou, každý si ho může pořídit v libovolné velikosti. Z praktických důvodů se jedná samozřejmě vždy o malý formát. Náklad nebývá příliž vysoký. Právě naši grafikové respektují předepsaný počet tisků podle zvolené techniky , tedy u dřevorytu 200 - 300 tisků, u mědirytu průměrně 300 tisků, u linorytu 100 - 150 tisků, u leptu 100 tisků, a u suché jehly 50 - 60 tisků. Všechna ex libris, která mají čistě grafický původ, jsou autorem podepisována, vždy celý náklad.

Ex libristů je mnoho a proto mají i svůj spolek. jeho zkratkou je SSPE, to je Spolek sběratelů a přátel ex libris. Je zajímavé, že tento spolek, který asi nebude veřejnosti příliž znám, je prvním spolkem, který byl v tehdy zbrusu nové Československé republice zregistrován již roku 1918. Stále sdružuje celkem kolem 500 členů, z toho je asi 50 zahraničních. Členové spolku dostávají čtyřikrát ročně členský časopis Knižní značka, který obsahuje informace o činnosti spolku a jeho poboček, zprávy o výstavách, z ateliérů a alespoň dvě původní grafické přílohy mimo četné ilustrace v textu. Do časopisu jsou ještě vkládány autorské soupisy ex libris. Každý rok má SSPE sjezd v některém  českém, nebo moravském městě. Každý druhý rok se koná mezinárodní kongres FISAE, mezinárodní organizace sběratelů ex libris. Ke každému kongresu vychází mezinárodní ročenka a mnoho původních tisků. Pro domácí sjezdy jsou vydávány sjezdové mapy větší původní grafiky.

Jedno město u nás se stalo Mekkou všech sběratelů ex libris. Je to Chrudim, kde se koná exlibristické trienále, to je sjezd každým třetím rokem. V Chrudimi také vznikla světová zvláštnost, světové muzeum ex libris. Krásnou sbírku ex libris má i knihovna Národního muzea v Praze, kde je uloženo několik desítek tisíc kusů.

Adresa spolku: Spolek sběratelů a přátel ex libris, P.O. BOX 645, 111 21 Praha 1

Webové stránky: www.natur.cuni.cz/el a www.exlibrisweb.cz/casopis.htm

 

Štítky